Listopad 2005

Verča

28. listopadu 2005 v 15:52 | Diginka
Verča-kámoška do pohody i nepohody
DIGI
Jen nám učitel tu hroznou zprávu řekl,
prej se máme spojit.
Jeden kluk se udušením lekl,
jak máme tímhle ročníkem projít?!!
Jenom jsem ji uviděla,
krve by se nedořezal.
Co jsem v téhle třídě byla,
Tento oběv by se tady neukázal.
Učitel řekl:
Škola v přírodě.
Kámoš si oddychnutím klekl,
toto je začátek k naší příhodě.
Na tý přírodě byl jeden klad,
poznali jsme se tam.
I kdyby tam byl chlad,
ruku za ni do ledového oceánu dám.
Protože jsme se poznali,
prozkoumali jsme se spíše.
V zimě jsme se koulovali,
Špatně se mi to tu píše.
Dva roky na to,
odstěhovala se pryč.
Zlobila jsem se na ni proto,
bylo mi smutno, spíš.
Ale píšeme si s ní i teď,
máme se rády.
Nejraději bych řekla hned,
ať je zase tady.
Ale protože to nejde,
musím jen čekat.
Snad se naše parta zase někdy sejde,
můžu si poplakat?
Mám milion důvodů,
ona je jeden z nich.
Může mít na stovky původů,
ale naše třída bude jedním z nich.
Proč? Dítě se táže.
Protože tak zákon káže.
Jaký zákon mamičko?
Zákon kamarádství.
Mami, můžu se ptát ještě maličko?
Dítě se ptá, dítě smí.
Mami, a kdo byla ta hodná paní?
Moje dobrá kamarádka.
Půjdeme se někdy podívat za ní?
Snad nám někdy otevře vrátka.
Tak. Doufám že se ti to líbilo. Někdy se zase musíme setkat. I když vím, že letos to už asi nebude, ráda tě někdy potkám.
P.S.: Počkej mě se to líbí. Pamatuješ? Ahojíííís, tvoje DIGI.