Květen 2009

Mám se na hovno..

31. května 2009 v 19:08 | Dygyna |  Polemize
.. a vůbec mě to nebaví. Vlastně, nic mě nebaví, nic mě netěší, mám menší krizi. Nevím, jak z ní ven. Číst se mi nechce, s někým se bavit se mi nechce, film si neumím vybrat, muziku poslouchám, ale nic mi to nedává.. Což je ovšem velká krize, protože já, jakožto tichý milovník dobré hudby obvykle nebývám k líbezným rytmům tak laxní jako poslední týden.. Nevím co se děje a pochybuju, že za to může ta rána do hlavy.

Můžete vyplnit uživatelský profil..

30. května 2009 v 10:39 | Dygyna |  Polemize
.. protože podle rámečku co mám před očima můžu najít uživatele s podobnými zájmy.. Ale proč? Abych se s ním začala kamarádit? Abych tady trávila čím dál více času? Nebo prostě jen, aby se to tady všemožně propojilo? To mě dostává k polemizaci o tématu VIRTUÁLNÍ REALITA.

Jak moc nás vlastně může pohltit? Jak se jí ubránit? Jak pomoct lidem v našem okolí, o kt. víme, že ji vysloveně "žerou"?

Znám případ člověka, kt. má na všemi známém serveru libimseti.cz docela velké problémy - pořád ho mažou, má bany na diskuze, nemůže vkládat fotky a vůbec, prostě je mu znemožněna poklidná existence..

Jenomže není trochu nadsazené nazývat to problémem? Pro průměrného člověka určitě ano, jenže co pak s takovým člověkem, kterého internet pohltil? Prosí vás o takzvanou pomoc v onom případě, kdy vy s tím navíc ještě nemáte a nechcete mít co dělat, protože vás to nezajímá, udivuje a je vám to k smíchu. Nebo spíš k pláči?

Pak jsou tu lidé, kteří neradi používají internet, nebo vymoženosti moderní doby vůbec a třeba právě zmiňované komunikační servery jsou mu bezprostředně cizí. To je ovšem protipól předešlého extrému, jelikož v dnešní době se alespoň bez e-mailu neobejdete, třeba kvůli možnosti hledání práce (odpovědi na inzeráty), nebo jiných případů.

Tyhle dva případy jsou opravdu extrémy. Jenomže kde najít zlatou střední cestu? Kde je ta hranice? Že nevíte? To nevadí, já taky ne a proto tohle téma zůstane otevřeno. Ale vím, že by člověk měl umět regulovat procento zájmu v tomhle ohledu.

A ono je možná dobře, že je to tak jak to je. Protože kdyby všechno bylo tak, jak by to být mělo, byla by tu děsná nuda a nebylo by o čem psát (ach ta bychačka).
:)